Jsem Lucka. Ambiciózní žena, zaměřená na dosahování cílů. Leader mladé generace.

Žiji v severních Čechách nedaleko Litoměřic, ale můj byznys region jsou nejčastěji celé severní Čechy, Praha, Plzeň, ale najdeš mě v podstatě kdekoliv po republice.

Mám ráda dobré jídlo. Najdu si čas na skvělou knihu, která mě posune blíž k mým snům. Vzdělávání není nikdy dost i když už nestuduješ. Mezi mé koníčky patří jízda na koni, především na mém koni Čipovi. S kamarády občas rádi jezdíme na čtyřkolkách.

Můj příběh se dá krátce shrnout. Jako malou holku mě tatínek přihlásil na hokej. Asi chtěl spíš kluka. Řekla bych, že po mě šel tvrdě, abych byla jednou úspěšná. Když mi bylo čtrnáct, naši mě posadili na letadlo do USA, kam jsem si jela plnit svůj sen, hrát hokej. Rázem se z malé Lucinky musela stát velká zodpovědná holka. Anglicky jsem vůbec nerozuměla, ztratily se mi kufry a to, že tam na mě při příletu měl někdo čekat a nečekal, tak o tom si asi někdy řekneme víc osobně. Ale tyhle situace člověka v životě posílí.

Nejdřív jsem nastoupila na střední školu a pak jsem dostala stipendium na vysokou školu Northeastern University v Bostonu se zaměřením na podnikání. Pořád jsem při škole hrála hokej a v Bostonu nejvyšší univerzitní ligu. Do Čech jsem se vracela nejen na návštěvy rodičů, ale taky kvůli reprezentaci. Byla jsem totiž reprezentantkou ledního hokeje žen. V Americe jsem hledala ten „americký sen“. Být sobě pánem a nemuset jednou plnit sny svého šéfa. Mít svoje peníze a čas pod kontrolou. Nakonec jsem zjistila, že to ale nenajdu ve světě, ale ve své hlavě. V tom, jak člověk přemýšlí.

Dost mě nasměroval můj mentor.

Každou etapou života mě vždy provázel nějaký mentor, ať už doma rodiče, na hokeji trenér, ve škole učitel nebo v podnikání byznys coach. Vždycky jsem byla vedena k tomu, že pokud chci být v něčem úspěšná a třeba i nejlepší, tak musím následovat a poslouchat ty, kteří to už dokázali.

Od malička jsem viděla tátu podnikat. Četl knihy a poslouchal audia úspěšných podnikatelů. Vzdělával se a k tomu samému vedl i mně. Trochu jsem s tím bojovala, ale později jsem tyhle cenné rady využila a několikrát mi pomohly v různých oblastech mého života.

„Člověk je strůjcem svého vlastního štěstí“. A tak, jakmile jsem se vrátila z USA, začala jsem taktéž s podnikáním.

Po návratu jsem ještě chvíli hrála v reprezentaci a můj cíl byla Olympiáda. Ale jako týmu se nám zkrátka kvalifikace nepodařila. A tak jsem se rozhodla přehodit dres. Udělala jsem si zkoušky na rozhodčí a od roku 2017 pískám. Dnes s licencí první třídy a už si brousím brusle na Olympiádu 2022.

Miluji cestování a se skvělou partou to je vždycky větší sranda. Jestli chceš cestovat s námi tak už začni balit.  Možná Tě čeká nejzajímavější trip Tvého života.